Jaro II.

Fešáci

1:MBmy čekali jC#aro, a zG#atím přišel mrBmáz,
tak strašlivou zC#imu nezG#ažil nikdo z nBmás,
z těžkých černých mrC#aků se stG#ále sypal snBmíh
a vánice sC#ílí v porG#yvech ledovBmých.
Z chC#ýší dřevo mizí a mG#ouky ubývá,
dD#mo sýpek se raději už nG#ikdo nedívá,
zvC#ěř z okolních lesů nám stG#ála u dveří
D#ma hladoví ptáci přilG#étli za zvěří, a stále blBmíž.
2:Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
3:Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
*:NBměkdy ten, kdo spC#ěchá, se dG#omů nevracBmí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:23.618+00:00
Výsledky hledání: